Yves Martin
| |
| Celé jméno: | Neuvedeno |
| Datum narození: | 28. 12. 1946 |
| Hůlka: | Neuvedeno |
| Patronus: | Orel |
| Škola: | Neuvedeno |
| Rodina: |
|
| Původ: | Neuvedeno |
| Bubák: | Neuvedeno |
Yves Zoé Martin byla hráčkou famfrpálu, později se stala bystrozorkou a nakonec i vrchní a pak i hlavní bystrozorkou, než byla sesazena z funkce a vyhoštěna ze země. Potají přešla tak k Fénixově řádu, přidala se k Vanatori de Intuneric a navenek stále udržuje zdání francouzské paničky.
Biografie
Původ
Matka Yves, Zoé Martin, pochází z jednoho z významných čistokrevných kouzelnických rodů ve Francii. Přesto se nedlouho poté, co dostudovala Krásnohůlky, v roce 1928 zamilovala do mudly i přes nesouhlas rodiny. Na protesty rodiny nijak nedbala, až se nakonec situace vyhrotila tak, že s ním utekla a rodina ji vydědila. Nedlouho poté, v lednu 1929 se jim také narodil první syn Michel a později v roce 1936 další syn André.
Sice finančně strádali a měli problémy vše zvládat, i kvůli odsuzování od kouzelnické společnosti, ale jinak byli šťastná rodinka. Nakonec se pokoušeli více se distancovat od francouzské společnosti, a tak se přestěhovali do Velké Británie. Tam o několik let později došlo k nehodě, při které zemřel otec Michela a Andrého a Zoé zůstala na jejich výchovu sama.
Mezitím v roce 1943 Raltair Inkwood přišel o svou ženu Priscillu a taktéž zůstal sám na východu čtrnáctiletého Carla a mladší dcery Daphné. Doufal i v nalezení druhé manželky, proto když se seznámil se Zoé, která se mu jevila jako ideální manželka, začal uvažovat o manželství. Alespoň do doby, než zjistil o mudlovském otci jejích dvou synů. Poté zavrhl myšlenky na manželství, i když se s ní stýkal dál, ale spíše ji jen využíval a ubližoval ji.
Zoé to viděla jinak. Milovala ho a pořád měla naději, že on to vidí jinak. I třeba když v roce 1946 mu řekla, že je těhotná, doufala, že kvůli dítěti se konečně přizná k jejich vztahu. Spletla se. Bylo mu jedno, co bude s ní, a co bude s dítětem, bylo mu i jedno, že začala být psychicky čím dál víc labilnější. Až nakonec 28. prosince 1946, když byla v osmém měsíci, její zoufalství dosáhlo toho bodu, že spáchala sebevraždu. Raltair sice byl u toho, ale nesnažil se ji nijak zachránit, jen odešel. Našli ji pak doma její synové, kteří byli tou dobou doma na vánočních prázdninách z Krásnohůlek. Přivolali pomoc, ale ač se nepodařilo zachránit Zoé, Yves alespoň ano. Jen tyto okolnosti o jejím narození, smrti jejich matky a celkově cokoliv o jejím otci, jí její bratři nikdy neřekli. Jen jí dali jméno Yves, které jí stihla Zoé vybrat ještě před smrtí, když si myslela, že bude mít dalšího syna. Raltaira se nikdo nenamáhal kontaktovat, že Yves přežila.
Dětství
Narození Yves znamenalo konec studia pro Michela. Když se narodila Yves, byl už plnoletý, skoro osmnáctiletý, a studoval sedmý ročník. Ten nikdy nedokončil, namísto toho se začal starat o Yves a pracovat na Příčné ulici. Měl nelehký úkol, že se snažil uživit svoje mladší sourozence a zároveň se postarat i o jejich výchovu. On i André museli rychle dospět, aby se mohli postarat a vychovat Yves.
Finančně na tom nebyli moc dobře, protože dlouho byli živi jenom z platu Michela. Ten si ani zpočátku nemohl dovolit tolik pracovat, protože se musel starat o malou Yves. Proto pokud to šlo, hlídal ji André, kdykoliv nemusel být v Krásnohůlkách, i za pomoci svých přátel Marcela Dreuxe a Sebastiena Rollanda. Také to byl důvod, proč musela chodit do školky i do mudlovské školy, ačkoliv svoje spolužáky nesnášela.
Jakmile se u Yves začali projevovat magické schopnosti, bylo jasné, že jednou bude muset do kouzelnické školy. Jelikož se narodila jako jediná z rodiny v Londýně, dostala automaticky po svých jedenáctých narozeninách dopis z Bradavic, kde také jako jediná z rodiny studovala.
Studia v Bradavicích
Moudrý klobouk ji zařadil do Zmijozelu, ač se čekalo, že bude spíš v Havraspáru. I tak tam víc seděla povahově, byla spíš tichá dívka, která si hleděla svého. Neměla na škole moc přátel, soustředila se hlavně na studium a o ostatní se moc nezajímalo.
To se změnilo, když se usadila na koště a zkusila konkurz do famfrpálového týmu. Famfrpál zbožňovala už od malička, hlavně díky tomu, že její bratr André po dokončení Krásnohůlek se začal věnovat profesionálně famfrpálu ve Francie. Šla trochu v jeho stopách a dostala se do famfrpálového týmu už ve druhém ročníku snadno jako střelkyně. Jakmile byla na koštěti, už nebyla ta tichá dívka, kteráse věnovala studiu. Už se soustředila jen na hru a na to, jak vyhrát. Za svých studií přispěla značně k tomu, aby se jim povedlo nakonec několik let po sobě vyhrát famfrpálový pohár.
Díky famfrpálu i zažila svoji první lásku, i když to byl jen krátký románek. Během čtvrtého ročníku začalo být jasné, že Yves bude příští rok kapitánka, a tak už tehdy se spojila se současným kapitánem. Kromě toho, že mu pomáhala s vedením týmu, on zase jí pomáhal s naučením se, jak vést tým a vymýšlet tréninky. Během toho se víc sblížili a započal jejich románek. Moc se o to o nich nevědělo, jen lidem z týmu to bylo jasné (i dřív než těm dvěma). I tak to trvalo jenom půl roku, protože on nakonec dostudoval a měl nabídku hrát famfrpál v Americe. Bylo jim jasné, že vztah na dálku jim nevydrží, a tak se nakonec rozešli v dobrém.
Tou dobou se o Yves začala zajímat i část rodiny její matky. Jelikož byla čistokrevná, tak ji rodina Martinů tak nezavrhovala jako její bratry. Podařilo se jí navázat s nimi po letech nakonec dobré vztahy. Zároveň začala její babička dbát na její patřičnou výchovu, tedy aby znala správně etiketu, vychování jaké se sluší dívce jejich rodu. To všechno se učila převážně o prázdninách.
Yves se pak v pátém ročníku stala kapítánkou týmu a tak setrvala, až do konce studia. U toho si zvládala udržet výborné výsledky u NKÚ i OVCE. Především se jí ale povedlo už během konce sedmého ročníku získat smlouvu, aby po škole mohla začít ve Francii hrát famfrpál profesionálně.
Famfrpálová kariéra a skoro rodinná idylka
Sotva dokončila školu, začala hrát ve Francii za ženský tym Rouenské růže. Tehdy začala používat i jméno Zoé, jelikož byli ženský tým a chlapecké jméno Yves by ve Francii bylo víc matoucí. Zoé byla jednodušší pro publicitu. Nemluvě o tom,že už i to jméno Zoé Martin začínalo budit pozornost francouzského kouzelnického bulváru kvůli její matce.
Jejich týmu se zpočátku moc nedařilo, ale změnilo se to, když jejich tým získal nového trenéra. Shodou náhod Sebastiena Rollanda, jednoho z blízkých přátel jejího bratra a bratrance, a shodou náhod se Yves zalíbila Rollandovi. I když ho chvíli odmítala, nakonec to trvalo jen pár měsíců, než spolu začali chodit v březnu 1966. V říjnu 1966 pak Yves přišla na to, že je těhotná. Začalo jim šťastné období, kdy sice Yves musela přestat s famfrpálem, ale za to se společně těšili na potomka.
Zároveň započali i přípravu na svatbu. Byl to hlavně nátlak ze strany rodiny Yves Martin, aby nebylo dítě nemanželské. Proto 14. února se Yves a Sebastien vzali. I když to byla spíše jen kvůli dítěti a jen v rodinném kruhu. Předmanželská smlouva navíc ošetřila, aby neměli společný majetek, příjmení si ponechali svoje a ani Yves to nikdy nepovažovala za manželství. Slíbili si, že později se vezmou jak se patří, velká svatba se vším všudy, bez těhotenstkého břicha u nevěsty. To bude jejich pravá svatba.
Jen s jejich dítětem to nemělo tak šťastný konec. Yves unavovalo být doma pořád sama a nic nedělat, proto si byla 28. května 1967 zahrát famfrpál s kamarádkou, když byla v osmém měsíce. Snažila se být opatrná a bylo to spíš jenom takového házení. Není si jistá, co se stalo pak. Má z toho jen matné, mlhavé vzpomínky. Vybavuje si hlavně bolesti. Když se pak probrala, řekli jí, že její syn nepřežil.
Zájem médií
Pro ni a i pro Sebastiena nebylo lehké se s tím vyrovnat a i jejich vztah tím trochu utrpěl. Co přesně se mezi nimi dělo, zůstává tajemstvím. Je jen jasné, že se Sebastien se snažil postarat o Yves, chránit ji před ostatními a také ji i mít jen sám pro sebe. To došlo až k tomu, že když se Yves vzpamatovala a nastal čas, že by mohla zase se vrátit k famfrpálu, vedení jejich klubu ji neprodloužilo smlouvu. Mohl za to Sebastien, který si nepřál, aby Yves dál hrála. Chtěl ji mít raději doma, chtěl se pokoušet o další dítě a opravdu založit rodinu. Jen Yves se na to v tu chvíli necítila.
O tomhle se nakonec dozvěděli kamarádky z jejího týmu, kterým se to nelíbilo a víc proti tomu protestovali. Celkově se jim nezdálo už delší dobu, co se děje mezi Sebastienem a Yves. Nakonec jedné z nich došla trpělivost a vynesla to ven, až se to dostalo k novinářům. Proti Sebastienovi se začali vznášet obvinění, jak využíval svého vyššího postavení nad ženami. Rozpoutala se tak kauza, kterou noviny nazývaly "Rouenské trny". Chytli se toho jak seriózní média, tak i bulvár.
Bohužel pro Yves, tím jak byla spolu se Sebastienem hlavními postavami kauzy, tak byli chycení ve středu. Sice se kauza rozšířila, že se vznášela i obvinění proti jiným mužům, ale hlavní zájem byl pořád o ně. I když Yves tuhle pozornost nesnášela. Zpočátku ji média stavěla do pozice oběti, ale postupně začali vznášet další a další pochybnosti, že někdy byl právě ten trenér obětní beránek. Vůbec tomu nepomohlo když jedna z hráček ho obvinila ze znásilnění, které se pak neprokázalo.
Skutečnost byla poněkud jiná, to se ale k novinám nikdy nedostalo. Za to se k nim dostalo, že bratr Yves, André, z nějakého důvodu napadl Sebastiena. Oba dva kvůli tomu skončili i v nemocnici. André z toho měl i skoro trvalé následky, že ho nakonec dávali dohromady lékouzelníci ve Švýcarsku, aby mohl vůbec se zase vrátit zase ke svojí hvězdné famfrpálové kariéře. Zároveň z toho vznikla soudní žaloba za napadení od Sebastiena proti Andrému, kterou nakonec vyhrál a André mu musel zaplatit nemalé peníze jako bolestné. Tak moc, že nebýt Marcela Dreuxe, nemohl by si dovolit zaplatit ty lékouzelníky ve Švýcarsku.
Tohle mezitím mělo za následek i odloučení Yves od Sebastiena, který ji to dával za vinu. Zůstavali sice stále papírově manželé, ale už se nevídali. I částečně proto, že se mu Yves začala vyhýbat.
Kariéra na ministerstvu
Yves se sice na pár měsíců k famfrpálu vrátila, ale už u něj nevydržela. Média o ní pořád měla moc velký zájem, což nesnášela. Chtěla uniknout jejich pozornosti, a také už nechtěla narazit na Sebastiena. Proto se nakonec vrátila zpátky do Británie. Tou dobou už se její bratři přesunuli nazpět do Francie, a tak zůstala ve své rodné zemi sama.
Bylo na čase započít novou kariéru, ideálně nějakou méně nápadnou pro média. Přihlásit se na bystrozora byl spíše takový pokus, hlavně i díky dobrým známkám ze školy pro to měla příležitost. Nakonec jí to vyšlo, složila zkoušky a 1968 započala svůj výcvik.
Výcvik dokončila 1971 a nastoupila do služby jako řadová bystrozorka ještě pod vedením Jonny a Lizanne Leth, později i pod vedením Lucy Ginger. Po tu dobu žila sama v malém londýnském bytě, dokud se neskamarádila s Pheobe Shallow a nakonec nezačala bydlet s ní.
Během své práce na ministerstvu začala řešila mnoho případů se Smrtijedy, nakonec se s nimi i několikrát utkala, zejména v létě 1968 u Whitmorského lesa. Za tuhle bitvu jí později byl udělen i Merlinův řád 2. třídy. V prosinci 1972 ji byla i nabídnuta pozice vrchní bystrozorky, kterou přijala.
Jelikož tou dobou bydlela s Pheobe, která byla v té době i vedoucí Fénixova řádu, začalo jí být divné, co podniká, a nakonec i spolu se svým kolegou a Pheobiným přítelem Kieranem Eldridgem odhalila, že patří k nějakému odboji. Jakmile se tak stalo, bylo jí nabídnuto spojenectví, které přijala. Bylo to stvrzeno i tím, že dostala fénixí brož, která funuje stejně jako artefakty Fénixova řádu. Jenom v sobě navíc měla i to, že pokud někdy někomu cizímu prozradí něco o Řádu, všechno zapomene.
Manželství se smrtijedem Sebastienem
V létě 1973 se objevil její "manžel" Sebastien Rolland, kterému se povedlo ji konečně opět najít. Prvně se Yves vyděsila, a narychlo se přestěhovala od své kamarádky Pheobe Shallow k Jamesi Brandonovi. Několik měsíc u něj bydlela a pomáhala mu starat se o jeho neteř, než si koupila vlastní dům nedaleko. Bohužel i tam ji dokázal Sebastien najít.
Znovu se ji začal dvořit a nakonec se mu to i povedlo. Hlavně když odhalil, že jejich syn Gabriel Martin vlastně nezemřel při porodu, že ho unesli a že celou dobu po něm pátral. Nakonec ho vypátral a přivedl ho domů. Jeho adoptivní rodiče měli krátce předtím nehodu a oba zemřeli, které Gabriel do té doby považoval za své rodiče, a tak si postupně musel zvykat na to, že je všechno jinak. Postupně si s nimi vybudovával vztah a kvůli tomu se i Sebastien opět nastěhoval k Yves.
Ačkoliv se navenek snažila tvářit, že je všechno v pořádku, jejich manželství bylo problémové. Sebastienovi se nelíbila její práce u bystrozorů, kde byla v nebezpečí, nelíbilo se mu, když se někde kvůli práci toulala (a nevěřil, že to je kvůli práci) a žárlil na jejího kamaráda Jamese Brandona. Jednoho večera, když našel její lektvary proti početí, tak jí je pak vyměnil za čaj, a zajistil, že s ním pak brzy otěhotněla. Nakonec se i znovu a doopravdy vzali, načež Sebastien Rolland přijal jméno kouzelnického rodu Martin.
Koncem jara 1973 odešla na mateřskou, ale to už si pak začal uvědomovat, jak moc je v pasti. Sebastien ji hrozil hlavně tím, že ji vezme Gabriela. Uvědomovali si i ostatní, že se něco děje. Malin Blue ji dokonce lstí podstrčila veritasérum, aby z ní dostala pravdu, což tajně poslouchal Jaden Scott.
Dokonce i začala plánovat útěk, k její smůle však narazil Sebastien na její připravené věci a když ji pak obvinil, došlo k předčasnému porodu. Sebral Gabriela a odešel. Naštěstí ji našel Jaden Scott, přivolal porodní čarodějku a zůstal s ní. I když předčasně, nakonec se narodila zdravá Zoé Martin. Po porodu pak přesvědčila Jadena, aby vymazal čarodějce paměť na to, že tam byl a odešel. Muselo to tak být kvůli Gabrielovi. Když se s ním Sebastien vrátil, zase si hráli na šťastnou rodinku.
Jedné noci se Yves pokusila o útěk znovu. Netušila však o nástáhách a upozorněních, které tam Sebastien nastražil. Když se rozezněl, dala Yves Gabrielovi do ruky malou Zoé a poslala ho, ať utíká k Jamesovi. Sama se pokusila Sebastiena zdržet, namluvit mu, že chtěla na čerstvý vzduch, ale Sebastien odhalil, o co se snažila. Naštěstí mezitím doběhl Gabriel k Jamesovi, kde našel Jaden, a ten přišel Yves zachránit. S jeho pomocí už se dostala od Sebastiena pryč do bezpečí.
Únos
Postupně prohlubovala své vztahy s Fénixovým řádem, opět se objevila na jejich schůzích a pomáhala jim i s tím, co věděla z pátrání po Rituálním vrahovi. Díky tomu, když došlo k útoku na ministerstvu, o tom hned věděla od Fénixů a rychle se tam přesunula k bystrozorům, ke kterým přišla krátce před poplachem. Bojovala pak v přízemí, shodou náhod zrovna se Sebastienem, kterého i přes masku dokázala poznat. Tohle ji na moment šokovalo a rozhodilo, čehož využil Sebastien a omráčil ji. Ve zmatku ji pak unesl pryč.
V prvních dnech ji držel v jejím domě, než se mezi smrtijedy provalilo, že ji má, a byl donucen ji přesunout do Malfoy Manor. To pro ní bylo i trochu vysvobození, protože tam za ní tak snadno nemohl. Navštěvovali ji tam postupně i jiní smrtijedi, většinou její kamarádi Aaliyah Lalotaine, David Jackins a Nils Tbjorne. Nakonec je i postupně dokázala poznat a dokonce i zjistila, že mezi nimi má bratra Carla Inkwooda, o kterém nevěděla.
I smrtijedi od ní něco zjistili. Shodou náhod zrovna když s ní byl David Jackins, tak byl napaden Jaden Scott. Brož Yves se rozsvítila a ukázala jeho lokaci, což přivedlo smrtijedy na stopu o artefaktech.
Poté byla Yves přivedena k výslechu přede všemi a především před lordem Voldemortem. Ten začal pátrat v její mysli po informacích o odboji. Když Yves došlo, co provádí, tak nahlas vyslovila, že si říkají Fénixův řád. Tím spustila, že ji brož vymazala paměť a Voldemort už neměl co vypátrat. Později, když se pokusili prozkoumat brož, zmizela pryč. David Jackins pak začal uvažovat, že ji nechají jít, ale museli se pojistit, že je neprozradí, a tak ohledně toho složila neporušitelný slib, že neprozradí totožnost smrtijedů.
Sebastien mezitím dostal Marcela Dreuxe pod Imperio, donutil ho rozejít se s Jamesem Brandonem a snažil se přes něj dostat se ke svým dětem. Když se Fénixům povedlo tohle Imperio prolomit, nastražili na Sebastiena léčku. Pár Fénixů použilo mnoholičný lektvar, aby se přestrojilo za děti, a Marcel domluvil předání. Tím vylákali Sebastiena z úkrytu i s Yves, protože měl v plánu s ní, s dětmi a i se svou bývalou milenkou Verity Steen a jejich dcerou zmizet pryč a utéct od Smrtijedů. Na to přišli Smrtijedi, strhla se mela. Sebastien Martin zmizel a Yves Martin byla osvobozena
Hlavní bystrozorka a vlastizrada
Brzy po jejím vysvobození a kvůli změnám ve vedení bystrozorů ji bylo nakonec nabídnuto místo hlavní bystrozorky, které přijala a vrátila se v létě 1975 na ústředí bystrozorů. Mezitím zažádala o rozvod, což ji nakonec bylo vyhověno. Děti zůstali v její péči a správcem majetku rodu Martin se stal Marcel Dreux, dokud Gabriel Martin nenabyde plnoletosti.
Během jejího působení na ministerstvu sledovali některé členy odboje, kteří byli v podmínce a dosledovali je až do Česka k hradu Houska, kam oni zase pronásledovali Carla Inkwooda, kterého podezírali ze smrtijedství. Pronásledovali je pak až na hrad, kde se jí povedlo spolu s Alastorem Moodym proniknout až nahoru do věže. Tam nalezla vedoucí smrtijedů, kteří tam bojovali proti černokněžníkům - Duncan Valerian, Eras Solace a Rasputin. Postavila se tam na stranu smrtijedů, hlavně protože Duncan Valerian jí tam vyhrožoval a naznačil, že mají nárok na jejího syna. Za to mu pak podřízla krk. Ve stejný moment pukl jeho artefakt pod vlivem narušení magie. Odnesla si odtamtud pak nevědomky jeden z čakrových kamenů.
Její syn tím ale zachráněn nebyl. Jakmile Eras Solace v roce 1976 oznámil svou kandidaturu na ministra kouzel, došel si pak potajmu za Yves Martin, které vyhrožoval. Sebastien totiž kdysi uzavřel s nimi a s démony smlouvu ohledně moci a slíbil jim za to jeho prvorozeného. Proto si na něj teď začali dělat nárok a pokud Yves nechce, aby si ho odvedli, pomůže mu, aby po něm nikdo nepátral kvůli černokněžctví. Yves tak byla donucena ještě toho dne využít příležitosti a vyměnit portrét hledaného černokněžníka, než odešla k případu. Když tam dorazila, zjistila, že se to týká Sebastiena Martina, který byl nalezen mrtvý.
Její vyměnění portrétů na ní později prasklo. Na svatbě Christophera Winchestera a Sabriel Lacrux, kde začala rodit Eris Prewett, se objevil Azazel, který si dělal nárok na jejího prvorozeného. Shodou náhod tam byl i Eras Solace, který se k tomu náhodou připletl a Yves ho hned obvinila, že s tím má něco společného. Když ji Eras pak upozornil, ať raději nepřitahuje moc pozornost, pokud nechce, aby někdo se dozvěděl o jejich "dohodě", zaslechla to jedna bystrozorka. Ještě během toho setkání si Eras všiml, že má Yves v náhrdelníku jeden z čakrových kamenů a následně se ji snažil donutit, aby mu ho dala a našla další.
Po tom setkání začalo mít pár bystrozorů podezření vůči Yves, spojili se i k tomu trošku s Fénixovým řádem. Tohle podezření se nakonec dostalo až k vedení ministerstvo. Yves suspendovali, začalo vyšetřování, které vedlo až k obvinění z vlastizrady. U soudu byla shledána vinou a odouzena k osmi letům ve vězení s nejnižší ostrahou a k zákazu činnosti bystrozorství. Jelikož však byl rozsudek pronesen bez rozhodnutí Starostolce, dodatečně byl zneplatněn, Mathias Mackenzie sesazen z funkce prvního náměstka. Yves byla nakonec odsouzena k vyhoštění na čtyři roky a zákazu bystrozorství v Británii.
Život ve vyhnanství
Jelikož Yves nedokázala sedět stranou a nic nedělat, dohodla si setkání s bratry Prewettovými, kteří vedli Fénixův řád. Nabídla jim své spojenectví a pomoc, Gideon Prewett ji zase prozradil, že ohledně jejího chování po návratu od smrtijedů měli určité podezření. To všechno se vysvětlilo však tím, že jim prozradila o neporušitelném slibu, který musela složit. Nakonec se přidala Yves ke Fénixově řádu.
Využila svých kontaktů s bystrozory (včetně svého vztahu s vrchním bystrozorem Atreimusem Hildebrantem) britskými i americkými a domluvila past na Erasa Solace a částečně i na Azazela. Vylákali Erase do amerického Yellowstonu, kde mezitím o kus dál i se snažili vyvázat jeho dohodu s Azazelem ohledně prvorozeného, čimž byl Erasův vnuk, Theodor Prewett. Povedlo se a Erase si odnesli do pekla. Těsně předtím, než zmizel i Azazel s ním udělal André Moreau dohodu. Nabídl mu panenskou duši, svou, výměnou za to, že se vzdá Gabriela. Azazel tu dohodu přijal a André dostal sedm let, než si pro něj přijde.
Yves se od té doby snaží přijít na to, jak i tuhle dohodu zrušit. Přidala se proto k démonologům Vanatori de intuneric, ačkoliv to pak ještě dlouho tajila i před svými bratry. Navenek udržovala zdání francouzské paničky, která se stará hlavně o výchovu dětí, plesy a různé událost smetánky společnosti.
K tomu jí i trošku pomohlo, že ji Atreimus požádal o ruku. Než to však přijala, prozradila mu, že čekají dítě. A dokonce hned dvě. Ostatním to oznámili na oslavě založení rodu Louverner v srpnu 1977, když už byla v pátém měsíci. Svatba proběhla 31. prosince 1977 na Eifellove věži. Trošku pak byla narušena, když v průběhu svatebních slibů začala mít Yves porodní bolesti. Dvojčata James André a Olivier Silas Hildebrantovi se narodili krátce po půlnoci, tedy až 1. ledna 1978 jakožto první narození francouzští občánci.
Těhotenství a starost o děti Yves trošku narušila její studium u démonologů, kdy se musela trošku krotit, ale jakmile pak mohla, zase se pustila do svého výcviku. Momentálně se nachází ve 3. úrovni.
Fyzický vzhled
Svou vysokou a díky jejím famfrpálovým létům také atletickou postavu přitahuje pozonost, což je ovšem přesně to, čemu se snaží vyhnout. A ten fakt, že k tomu má ještě dlouhé pěkné vlnité blonďaté vlasy, ji k tomu moc nepomáhá. Proto se snaží svoje přednosti spíše skrývat. Vlasy má většinou svázané v copu nebo co nejpečlivěji uhlazené do ohonu, zřídka kdy rozpuštěné.
Stejně tak i oblečení nosí ležerního stylu, hledí hlavně na praktičnost, než na to, aby se nějak snažila zvýraznit svou postavu. Kdyby mohla, nejraději by neustále chodila jenom ve sportovním. Ale obvykle nosí spíše košile nebo halenky, svetry, tmavé kalhoty, kožený kabát nebo koženou bundu anebo prostě jenom hábit. Díky tomu je tak její tetování růže na levém rameni jen zřídka vidět, maximálně v létě. A snad i kvůli tomu, jak se snaží nepoutat pozornost, nenosí skoro nikdy červenou, její šatník se skládá především zelené, modré, tyrkysové, maximálně ještě fialové. Teplým barvám se prostě vyhýbá,
Snaží se být vždy perfektně upravená, aspoň pokud to možnosti dovolují, a být nenápadná. Ale i přes to všechno je v jejích pohybech určitá skrytá elegance a sebevědomí. Ač se to snaží skrývat, nedokáže utajit svůj původ a aristokracii, kterou má prostě v genech. Pokud chce, vezme si na sebe pěkné šaty a působit elegantně a sebevědomě, zatímco s úsměvem na rtech vede společenskou konverzaci a ignoruje veškeré pohledy přesně tak, jak se od ní očekává..
Povahové rysy
Byla a pořád je spíš tou milou tichou holkou, která sedí v koutě a hledí si svého, protože nemá ráda moc pozornosti. Dává si moc dobrý pozor na to, jak vypadá a jak působí, proto mnohdy skrývá své emoce. Má ráda kontrolu nad tím, jak působí na své okolí. Snaží být milá a zdvořilá, dělá, co se od ní vyžaduje nebo očekává. Jen je těžké říct, co je skutečné a co jen přetvářka. Jediná chvíle, kdy si dovolí ztratit kontrolu a přestat se přetvařovat, je při sportu, zejména na koštěti. Skoro jako by z ní byl jiný člověk. Nadšená, živá, plná energie a především upřímná.