Illvermorny

Škola čar a kouzel v Ilvermorny (občas se používá také český překlad Stříbranov) bývá často nazývána "americkými Bradavicemi". Původ této přezdívky je naprosto jasný. Zakladatelka této školy vždy toužila studovat v Bradavicích, ale nikdy se jí tento sen nesplnil.

Umístění

Škola se nachází podobě poměrně majestátního zámku, čemuž napomáhá i jeho umístění - na vrcholu hory Greylock ve výšce přes 1000 metrů nad mořem, tudíž na nejvyšším bodem státu Massachusetts. Celá stavba je chráněna mnohými kouzly proti nečarům, tudíž jediné co vidí - nebo spíš co si myslí, že vidí, je obyčejný mrak. Mnozí se dokonce neodvažují k hoře přiblížit, neboť skutečnost, že hora nebyla nikdy nezahalená v mracích, v nich vyvolává pocit nejistoty a nebezpečí. Považují ji za jakési místo, kam se zkrátka dostat nechce.

Soubor:Tumblr o9i14tXzKb1spem6uo8 1280.jpg

Hlavní věž zámku v Ilvermorny

Budova školy

Jde o zámek, jenž v sobě nese znaky jak britského hradu Bradavické školy, tak by v něm někdo mohl vidět i detaily podobné zámku v Krásnohůlkách. Celkově ale může působit velmi příjemně a útulně, za to mohou být studenti vděční zakladatelům školy, kteří zámek vystavili z obyčejného žulového domku.

Tato dnes již majestátní stavba je tvořena mnohými věžemi, avšak má i tu jednu nejvyšší, tu hlavní. Ostatní části jsou velmi členité a mnoho místností má kulatý tvar, jako například vstupní hala nebo jakýsi balkon nad ní. Navíc se všude po areálu nacházejí sochy- ať už dřevěné, jež zobrazují jednotlivé koleje, nebo velkých mramorové hned u vchodu do zámku, na nichž nejdeme samotné zakladatele školy. Už jen podle těchto skutečností se dá očekávat, že místní jsou na svou školu pyšní.

Dnes v budově přebývají během školního roku studenti - škola vyžaduje, stejně jako ta Bradavická, aby studenti v době mimo prázdnin ve škole žili. Je povoleno, stejně jako v Bradavicích, ve škole trávit například vánoční prázdniny, ale na velké letní se vracejí domu všichni, včetně všech profesorů. Dále se zde pochopitelně kromě profesorů a dalšího personálu pohybují také duchové. Každá kolej má svého, ale ti tvoří jen zlomek všech.

Historie

Tato kouzelnická škola byla založena v sedmnáctém století jistou čarodějkou Isolt Sayre.

Nepříznivý osud nevinné dívky

Jednalo se o čarodějku, jež byla pro svou náklonnost ke všemu přírodnímu přezdívána Marganou. Měla velmi idylické dětství, dokud její milující rodiče nebyly zavražděni její vlastní tetou Gormlaith Gaunt, jež ji následně i unesla. "Vychovávala" ji u sebe doma v Irsku, ale Isolt u ní trpěla, neboť si na ní vybíjela svou zlost vůči světu. Nejen že ji Gormlaith nenechala studovat v Bradavicích - údajně nechtěla aby se Isolt potkávala s mudlovskými kouzelníky, ale poté co se Isolt podařilo ve dvanácti letech utéct, pronásledovala jí tak dlouho, dokud dívenka neopustila kontinent.

Přesunula se do Ameriky, kde nikoho ani nic neměla, a tak prožívala velmi těžké časy - i přesto se měla lépe než se svou tetou v Irsku. Ze strachu, že ji opět vystupuje, se přesunula mimo kolonii prvních mudlovských osadníci, ke kterým se při přesunu přidala. Dále tedy žila velmi partyzánským životem v horách. Díky záchraně života jednoho Paskřeta před útokem Zaschovala, se také zapsala do dějin jako jediný člověk, kterému se povedlo navázat s Paskřetem jiný než nenávistný vztah - William (jak ho Isolt nazývala) se rozhodl jí "sloužit" dokud jí nevrátí služby, které mu prokázala.

Takto žili nějakou dobu po boku druhého, než byli jednoho dne svědky dalšího útoku Zaschovala, tentokrát na rodinu se dvěma dětmi. Rodiče bohužel nepřežili, a tak se Isolt rozhodla postarat se o velmi těžce zraněné chlapce, a to i za cenu toho, že ztratila svého jediného přítele, kterého kdy měla. Chlapci Chadwick a Webster Bootovi se zotavovali a brzy jim bylo dost dobře na to, aby se Isolt mohla vrátit na místo útoku na jejich rodinu a pohřbít rodiče Bootovy. Přitom se seznámila s mudlou Jamesem Stewardem, kterého si po jeho nepovedeném střetu s magií také vzala do péče. Původně mu chtěla vymazat paměť, ale nakonec se sblížili natolik, že zůstali spolu a pro chlapce se stali adoptivními rodiči. Žili společně v malém kamenném domku, který společnými silami postavili na místě přístřešku, v němž přebývala Isolt od příjezdu do Ameriky.

Chlapci rostli a díky Isoltiným příběhům o Bradavicích (pro ni známé od Gormlaith), které od ní slýchali, toužili po studiu v britské škole. Z pochopitelných, ale dětem zatajených důvodů k tomu Isolt s Jamesem nesvolili, a tak se Isolt rozhodla, že bude děti učit doma a vytvoří jim vlastní školu.

Historie školy

A to byl základní kámen pro pozdější školu, kterou Isolt pojmenovala Ilvermorny po osadě, kde se narodila a vyrůstala, než ji Gormlaith unesla. Vzhledem k tomu, že ji Isolt zakládala kvůli chlapcům, řídila se převážně jejich představami. Ty byly velmi ovlivněny jejím vyprávěním o Bradavicích, což vedlo například k tomu, že dodnes jsou v Ilvermorny čtyři koleje - každý člen rodiny založil jednu. Na "škole" začal nejprve studovat starší chlapec, Chadwick. Již v té době se začaly mezi kouzelnickými kmeny indiánů šířit zvěsti o jakési formě školy vysoko v horách - tehdy to nebyla tak majestátní budova, šlo pouze o kamenný domek rodiny a pár prostor navíc. Vše se vyvíjelo tak rychle, že s nástupem mladšího Webstera na školu už šlo o velmi známé místo mezi původními kmeny kouzelníků, avšak dál než za tyto hranice se prozatím škola neproslavila.

Vše vypadalo růžově... akorát nikdo netušil, k čemu se schyluje. K Isoltině tetě Gormlaith se totiž zvěsti o tajemné kouzelnické skole s názvem Ilvermorny dostaly. Rozzuřilo ji, že její vlastní neteř si vzala za může mudlu a k tomu založila školu, jež podporuje vzdělávání nečistokrevných kouzelníků. Přesný opak jí totiž celé dětství vtloukala do hlavy jakožto své vlastní přesvědčení. Chtěla zničit v té době už poměrně rozsáhlou školu a zavraždit její zakladatele, tudíž Isolt a Jamese, aby zamezila šíření kouzelnické moci mezi "nesprávné". Gormlaithin plán vypadal vcelku jednoduše, koneckonců už téměř to samé provedla - akorát šlo o irskou osadu se stejným názvem a o Isoltiny rodiče. A tak se jedné noci na horu Greylock vydala. Seslala na Jamese a Isolt kletbu, která je uvrhla do tvrdého spánku. Pak pronesla jedno jediné sykavé slovo v hadí řeči. Hůlka, která Isolt po mnoho let tak věrně sloužila, se zachvěla, a pak znehybněla... zkrátka přestala fungovat.

Po celou tu dobu, co ji Isolt měla, se nikdy nedozvěděla, že má v ruce hůlku Salazara Zmijozela, jednoho ze zakladatelů Bradavic, a že tato hůlka obsahuje fragment kouzelného hadího rohu, v tomto případě baziliščího. Její tvůrce ji naučil, aby na příkaz ‘usnula’, a toto tajemství se po celá staletí předávalo mezi členy rodiny, kteří hůlku vlastnili. Plánovala unést Isoltiny dvě vlastní dcery a, stejně jako se snažila u samotné zakladatelky Ilvermorny, je naučit Zmijozelovým zásadám. Nevěděla ale o adoptovaných chlapcích, kteří s ní začali bojovat. Oba byli velmi mocní a navíc měli rodiči vyrobené hůlky s jádrem z rohatého hada, které měly neuvěřitelnou moc. I tak měla ale zkušená Gormlaith navrch, naštěstí se však nakonec Isolt s Jamesem vzbudili z kletby. Nebyli ale moc jakožto mudla a čarodějka se spící hůlkou moc platní. Všechny je nakonec zachránil Paskřet William, který se v domě na Isoltino zoufalé zavolání objevil a zabil Gormlaith otráveným šípem. Jedinou vzpomínkou na ni zůstala uspaná Zmijozelova hůlka, již Isolt s rodinou pohřbili na místě, kde dnes roste neznámý druh hadího stromu s léčivými účinky.

Od té doby popularita Ilvermorny rostla a získávali jak nové studenty, tak pochopitelně i další učitele. Ze školy se stala internátní a sjížděli se do ní děti z celé Severní Ameriky. Díky skutečnosti, že její spoluzakladatelem byl nečar (americký název pro mudlu), považuje se za nejvíce svobodnou co se kouzelnického původu žáků týče. Škola se stala velmi oblíbenou, a touto reputací se pyšní dodnes.

Zkrátka, "ta dívka, která snila o tom, že bude navštěvovat Bradavice, pomohla vybudovat jejich severoamerický protějšek".

Studium

Sice je Ilvermorny v mnohém podobné Bradavicím, ale s přijímáním nových žáků to mají trochu jinak. Začínají taktéž v jedenácti letech, ale celý ceremoniál probíhá ve vstupní síni kulatého půdorysu. Žáci (budoucího) prvního ročníku se shromáždí v přízemí síně, zatímco je ostatní ročníky sledují z balkonu. V místnosti se nacházejí dřevořezby všech čtyř patronů kolejí, na zemi mezi nimi pak najdeme symbol tzv. gordického uzlu (složitý uzel, jehož rozetnutí znamená vyřešení složité situace jednoduchým způsobem), na nějž si každý nováček stoupne. Následně se ukáže, do které koleje je zařazen. Každý tvor znázorňující jednu kolej má svůj způsob, jak projevuje svou náklonnost.

Zajímavostí co se týče této kouzelnické školy je, že dokud do roku 1965 žák nedostavil prvně do Ilvermorny, nevlastnil kouzelnickou hůlku - to v rámci dodržování zákona o utajení. S tím bylo také spojeno, že do dovršení 17 let nebyl žák oprávněn vozit hůlku například na prázdniny domů, musela zůstat ve škole.

Koleje

Jak již bylo zmíněno, v Ilvermorny existují čtyři koleje, stejně jako v Bradavicích. Zde je ale neznázorňují přímo samotní zakladatelé, ale jejich oblíbená zvířata:

Rohatý had

Kolej založena samotnou Isolt Sayre, do které se velmi často dostávají hlavně studijní typy, zkrátka takoví trochu knihomolové. V porovnání s bradavickými kolejemi by asi nejlépe seděl Havraspár. Oblíbeným činnostem žáků a studentů také odpovídá vzhled společenské místnosti: podlouhlý půdorys a téměř po celém obvodu knihovny a mnohé police s knihami. Uprostřed se pak nacházejí příjemná křesla ideální pro to se do nich posadit, otevřít knížku a číst si.

Paskřet

Tato kolej je minimálně na škole v Ilvermorny raritou, neboť byla založena manželem Isolt, Jamesem Stewardem. Byl totiž mudla (nebo jak by řekli tamní "nečar'). Zřejmě i díky této skutečnosti patří tito žáci mezi ty nejochotnější co se pomoci jiným týče. Jinak totiž mohou působit velmi mrzutě a nepřístupně. Žáci mají údajně rádi atmosféru, takže si často zapalují svíčky. To se poměrně tluče s povídkami o tom, že do této koleje se často dostávají lidé, kteří rádi bojují.

Pták Bouřňák

Další kolejí na škole je kolej zobrazována ptákem Bouřňákem, jež byla založena starším ze synů Bootových - Chadwickem. Tento tvor údajně dokonale zobrazuje Websterovu osobnost, prý byl energický a poměrně výbušný, a tak není divu, že si vybral právě tohoto tvora. U žáků si lze krom výbušnosti všimnout také často vysoké inteligence. Jsou poměrně pyšní na své předky, což dokazují i obrazy všemožných významných bývalých žáků, kteří se stali například hráči Famfrpálu, ale také autory knih a učebnic.

Vampus

Kolej založena mladším bratrem Chdwicka, tedy Websterem Bootem. Žáci této koleje se sice dost často hádají. ale jsou přesto bezpodmínečně věrní. Dali by se přirovnat k Mrzimorským v Bradavicích, hlavně tedy zmiňovanou čestností. Jejich společenská místnost je kruhovitá s kulatým stolem uprostřed, u nějž si žáci mnohdy plní své úkoly do hodin, ale často se zde také scházejí a tráví volný čas pospolu hraním různých her.

O kolejích školy se občas říká, že všechny čtyři dohromady reprezentují celého čaroděje. Rohatý had reprezentuje mysl člověka, Vampus je symbolickým zvířetem pro tělo. Dále každý čaroděj potřebuje srdce - to je prezentováno kolejí Paskřeta, a také duši, již znázorňuje Bouřňák. Dá se tím poukázat na to, jak jsou (oproti jiným kouzelnickým školám) jednotlivé koleje vůči sobě přátelské a mají tak pevné pouto nejen v rámci koleje, ale školy jako celku.